Zimní slunovrat
Zimní slunovrat
Jiné názvy: Yule, Midwinter, Návrat slunce, Fionův den, Alban Arthuan (= Artušovo světlo; Světlo Medvěda), Meán Geimhridh, Jul,
Barvy: červená, zelená, bílá, zlatá, stříbrná
Svíce: červená, zelená, bílá
Bylinky: břečťan, cesmína, cypriš, dub, jasmína, jalovec, jmelí, kapradí, měsíček, vrba, vřes, túje, zerzav, zimostráz, cedr. (Stálezelené rostliny symbolizují věčnost, jmelí je ochranou proti zlým vlivům a rudé bobule cesmíny značí slunce. A rostliny s ostrými trny či jehlicemi navíc chrání dům proti uřknutí a zlým úmyslům.)
Jídlo: sušené ovoce, jablka, ořechy, cukroví, koláčky, drůbež, žluté pokrmy, kaše, placky, vejce, jedlé kaštany, drůbeží, ryby, perník, zázvor,
Nápoje: víno, bylinné čaje, medovina, pivo, ibiškový čaj, jablečný punč
Kameny: zirgon, smaragd, rubín, diamant
Oltář: jehličnan, vánoční věneček, cesmína, svíce svátku, borové šišky, zelený ubrus, pomůcky pro magický rituál, bylinky svátku,
Magie: ochranná + léčení
Světová strana: sever
Témata svátku:
- oslava znovuzrození boha
- uctění Trojné bohyně
- okamžik nejkratšího dne a nejdelší noci
- doba obratu od tmy ke světlu
- den naděje
- svátky klidu a míru
Činnosti:
- Bylinami se zdobily stodoly, stáje a domy (když takto ozdobený dům spatří dobrý duch, využije jej jako útočiště před mrazy.)
- Velké poleno (které pochází ze stromu na vlastním pozemku nebo je získáno darem) se ozdobilo pentlemi a chvojím, poprášilo moukou a polilo pivem (nebo whisky nebo svěcenou vodou). Poleno se zapálilo slavnostně v rodinném krbu a mělo hořet 12 dní. To na znamení budoucí dobré úrody a na počest slunce.
- První noc se u tohoto ohně sešla celá rodina, bděla až do rána, vyprávěly se pověsti, pohádky a příběhy.
- Popel z tohoto ohně se rozsypal na pole a po zahradě, aby byla dobrá úroda. Špetka se dávala do stájí a na půdu, aby dobytek prospíval a do domu neuhodil blesk.
- Připíjelo se a žehnalo se ovocným stromům, dobytku a jiným zvířatům.
- Pod strom se zakomávaly ovocné koláče a lilo se pivo nebo jablečný mošt.
- Na stromy se vázaly červené pentle.
- Dávala se sláma pod vánoční stolek - na znamení budoucí dobré úrody
- Rozkrajování jablka.
- Házení jablečných slupek za sebe a věštění ženichova jména z výsledného tvaru slupek.
- Třesení bezem.
- Druidové vařili rituální víno z bezu a to pak o slunovratu pili.
- Nosily se pod stromeček dary přírodě.
- Od zimního slunovratu se taky začalo počítat tzv. "12 svatých nocí", kdy je ještě více zvýšeno zemské záření. Lidé se proti němu chrání jednak půstem, jedly se speciální postní jídla, určená pouze pro tuto příležitost. V tyto dny je zakázaná těžká práce, neprobíhají obchody ani se neválčí.
- Peklo se několik druhů koláčů (většinou ve tvaru slunce):
- První byl určen pro rituální účely - pověsil se mladému bílému býčkovi na roh a poléval se pivem tak dlouho, dokud býk koláč neshodil. Pokud dopadl před něj, bylo to dobré znamení a předzvěst velké sklizně.
- Druhý typ koláče byl takový žert. Do jednoho koláče se vložil fazol a kdo jej „vyhrál", byl na 12 dnů jmenován fazolovým králem i s bláznovským regimentem.
- Slavnost je zakončena velkou pitkou.
- Během těchto slavností vystupovali maskovaní jelení tanečníci. Tanečními kroky vydupávali a vybubnovávali poselství pro Bohyni a Cernunna.
- Dům se vykuřuje vonnými bylinkami - pelyněk, jalovec, tomkovice, jedlá smola, kadidlo, levandule.
- Dělaly se různé ozdoby z jablek: jablečný svět, jablečné svícny, jablko propíchané větvičkami a kořením, a také jablečný vrkoč se sušeným ovocem pro děti.
- Na vánoční stromek se zavěšovaly zvonky, tak aby duchové mohli říci, kdy přichází.
- Jídlo a dárky byly zavěšeny na větvích pro duchy a pentagram byl umístěný na špičce stromu.
- Slavnostní večeři předchází slavnostní půs – lehká jídla (spíše zeleninová),
Bohové:
- Belen
